Za kozími bobky
Facebook mám krásně zasněžený, stejně je tomu s mým výběrem na instagramu. Ať se snažím jak chci, myšlenky na zimu tady v tom horku prostě okamžitě roztají.
Máme léto, s bouřkami, s deštěm. Vše je neuvěřitelně zelené, vzduch krásně voní a ptáci..ptáci si zpívají tu svou. Gabane je jednoduše hodně zalidněná vesnice a tak každý útěk do přírody je žádaný. A tak jsme vyrazili pro hnůj (na tu naši zahradu) ke strejdovi Kicovi asi 40 km od nás. Jeli jsme se dvěmi auty. Náš černý renault pomalu odchází a už se nám ho ani nechce opravovat a právě opravená toyota má svou největší neřest a to že neukazuje hladinu benzínu v nádrži a netušíme kolik přesně žere. A tak chápete, že si prostě o problémy říkáme:-D.
Strejda má kozí farmu na úžasném místě! Vždycky se těším, co nového uvidím. Botswana je velká, ne obrovská! A někdy působí jako nekonečná. A ačkoliv se nezdá, na každém kilometru je jiná a přeci stejná. A tak tomu bylo i teď. Dojmy byly silné, avšak v zápětí byly zabity píchlým kolem na toyotě s 500kg náloží hnoje. Ale Bokang mi říká: jsme v Botswaně, to bude hned vyřešené. A taky že jo, teda až se soused vykoupal:-D. On si snad prvně šel vykopat studnu aby se umyl, jak dlouho mu to trvalo:-D! Pak do díry na kole dal něco, co se tam roztáhne, zalepí tu díru a jede se. No jo, po 15 minutách strejda Titus s toyotou zastavuje ke krajnici. Došel benzín. Je půl osmé večer. Takže kanystr a jet 20km pro benzín. Začalo lít, okno na renaultu pořád padá dolů, domovní alarm nám do toho neustále volá, že se spustil. Tak si říkáme, to je vítr, co fouká do záclon. Děti už volají, že mají hlad a tak běžím na benzínku koupit aspoň chipsy, protože tam vůbec, vůbec nic jiného není. Po hodině se konečně dostáváme do tmy zahaleného domu. Není elektřina, zase, chce to generátor. Tak šup vykoupat při svíčkách a do postele spát.
Máme léto, s bouřkami, s deštěm. Vše je neuvěřitelně zelené, vzduch krásně voní a ptáci..ptáci si zpívají tu svou. Gabane je jednoduše hodně zalidněná vesnice a tak každý útěk do přírody je žádaný. A tak jsme vyrazili pro hnůj (na tu naši zahradu) ke strejdovi Kicovi asi 40 km od nás. Jeli jsme se dvěmi auty. Náš černý renault pomalu odchází a už se nám ho ani nechce opravovat a právě opravená toyota má svou největší neřest a to že neukazuje hladinu benzínu v nádrži a netušíme kolik přesně žere. A tak chápete, že si prostě o problémy říkáme:-D.
Strejda má kozí farmu na úžasném místě! Vždycky se těším, co nového uvidím. Botswana je velká, ne obrovská! A někdy působí jako nekonečná. A ačkoliv se nezdá, na každém kilometru je jiná a přeci stejná. A tak tomu bylo i teď. Dojmy byly silné, avšak v zápětí byly zabity píchlým kolem na toyotě s 500kg náloží hnoje. Ale Bokang mi říká: jsme v Botswaně, to bude hned vyřešené. A taky že jo, teda až se soused vykoupal:-D. On si snad prvně šel vykopat studnu aby se umyl, jak dlouho mu to trvalo:-D! Pak do díry na kole dal něco, co se tam roztáhne, zalepí tu díru a jede se. No jo, po 15 minutách strejda Titus s toyotou zastavuje ke krajnici. Došel benzín. Je půl osmé večer. Takže kanystr a jet 20km pro benzín. Začalo lít, okno na renaultu pořád padá dolů, domovní alarm nám do toho neustále volá, že se spustil. Tak si říkáme, to je vítr, co fouká do záclon. Děti už volají, že mají hlad a tak běžím na benzínku koupit aspoň chipsy, protože tam vůbec, vůbec nic jiného není. Po hodině se konečně dostáváme do tmy zahaleného domu. Není elektřina, zase, chce to generátor. Tak šup vykoupat při svíčkách a do postele spát.
Komentáře
Okomentovat